V domečku na kolečkách

Odfrknout si na dva dny po přestěhování je jako dar z nebes :-D Jen s krátkými přestupy ve Vrchlabí a v Trutnově (tady mám tedy trochu víc času, tak si kupuju kafe a jdu se projít kousek podél řeky, kde nacházím broukoviště) vystupuju kolem poledne v Úpici a vydávám se na rozhlednu Žaltman. Nikdy jsem tady v těch místech nebyla a docela mě mrzí, že zase jedu druhý den zpátky, je tady krásně a spoustu míst, kam bych se chtěla podívat, ale nevadí, určitě tu nejsem naposledy :-) Teď se jdu ale projít na tu rozhlednu, domeček má být připravený až odpoledne, teď mám ještě spoustu času.

Venku krásně, docela horko, ale jen vylezu na rozhlednu Žaltman , tam se do mě opře pořádný vítr :-D Vracím se zpátky do Úpice, na telefonu mi pípne zpráva, že je domeček připravený. Ještě mi ale chvíli potrvá, než se dostanu zpátky do Úpice, kochám se krajinou a přece jen to nějaký ten kilák je. V Úpici si pak jen skočím na menší nákup a podle mapky a podrobného popisu nacházím domeček na kolečkách Tiny House Perun. Jsem mile překvapena, domeček krásně zařízený a na božím místě, dokážu si představit strávit tady víc času. Rozkládám si deku v trávě a poslouchám z dálky hudbu z města, právě tam probíhá pouť. Původně jsem se tam chtěla vrátit a na pouť se podívat, ale už je docela pozdě a moc se mi odtud už nechce, tak na to nakonec prdim :-) Ušla jsem asi jen nějakých 20 kilometrů, dneska jsem spíš víc času najezdila než nachodila :-) Jdu docela brzo spát a usínám jak zabitá.

Druhý den brzo vstávám , dávám si snídani v přírodě, balím se a jdu na bus směr Trutnov a pak vlakem do Adršpachu, kam má přijet mamka se synovcema. Rezervaci do skal zatím nemáme, počasí je všelijaký, rozhodneme se proto až tam jak to vymyslíme. Sprchne akorát krátce když si dáváme oběd a máme i to štěstí, že se uvolňují místa na dvanáctou, hned to rezervuji a ve dvanáct už vcházíme do skal. Nepamatuju se, kdy jsem tady byla naposledy. Synovcům se tady moc líbí a vychází nám i plavba na loďce, člověk si sice chvíli na místo v loďce počkal, ale ten humorný výklad od námořníků za to čekání rozhodně stojí :-) Jdeme pak dál, schody a zase schody, mladší hlásí jak ho ty schody baví, no aspoň někoho :-D a huláká na lidi "lidičky pozor jdu" :-DD No jdeme do kolen, ten kluk se fakt neztratí :-D

Po projití skal jedeme domů, doma mě čeká ještě dost práce, po přestěhování plno vybalování, ale výletní pauza opravdu bodla tak s chutí do toho. :-)